ODRAZY MINULOSTI
Boušínským farářem od r. 1814 byl Antonín Ondrášek.
„Boušínská zděná fara stála s kostelem o samotě na kraji vysoké pláně zrovna nad prudkou lesnatou strání, jež pod kostelem spadá dolů k řece. Vpravo, vlevo od hlavních farských dveří bylo po zahrádce. V zahrádce nalevo stálo šest špalků jako vojáci jeden vedle druhého. Z těch nejmocnější a jako pantáta všech byl krajní, první ode dveří, s podobou vousatého mnicha, v hnědé kutně, se širákem na hlavě, s očima strnule vyvalenýma. Včeličky dušičky byly farářovým prvním pomyšlením. Hned jak posnídal, zase ven do zahrádky a díval se na malinčí, na špalky z něho trčící, na starého frátera.“
Tak na slavný slatinský úl vzpomíná Alois Jirásek v kronice U nás. Ten ho ještě viděl na vlastní oči. Úl se sice dožil svého dne slávy na světové výstavě v Montrealu, ale kde je mu dnes konec? Kdo se o něj stará? Kdo ho obdivuje?
A protože U nás se odehrává právě u nás, tak u nás úl zvaný Fráter ožil. Někdo by možná řekl: "No co, sněhulák.", ale my dobře víme, že sněhová studie Frátera, jejímž autorem je Filip Novotný, je jako by tomu původnímu z oka vypadla. Proto také vyvolal zaslouženou pozornost.
Zajímá i Vás osud slavného úlu?
Chtěli byste aby Fráter měl zase své včeličky na Boušíně?
Ozvěte se! Napište!
Bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic.
Komentáře
Přehled komentářů
zTwS
UiDZ'DVhYXn<'">odKili
(oSHX, 21. 8. 2025 12:20)